Bejci

HISTORIE SQUASHE

Jakkoliv máte pocit, že squash je něčím naprosto novým a převratným, ve skutečnosti jde o hru poměrně starou. Za prvopočátky squashe je možné pokládat “Le Paume” neboli hru dlaní, která se hrála kolem roku 1148 ve Francii.
 

Další hra podobná squashi vznikla ve vězení.

Počátkem 19. století si našli vězňové ve věznici pro dlužníky Fleet v Londýně novou skvělou zábavu - zjistili, že čas ubíhá mnohem rychleji a oni se zároveň lépe udrží v kondici, vezmou-li jakoukoliv improvizovanou raketu a míček a začnou hrát o zdi kolem sebe. Kolem roku 1820 se tato zábava dostává do škol v Harrow pod názvem “rackets”. Squash vznikl jako hybrid této hry. Rackets se hraje s těžkým balónem podobným, jako pro cricket. Chlapci, kteří čekali na volný kurt pro Rackets,cvičili údery mimo hřiště. Používali k tomu lehký gumový míček, aby zabránili ničení oken. Slovo squash vzniklo z pojmenování zvuku, který doprovázel náraz měkkého gumového míčku. V roce 1864 byly v Harrow postaveny první čtyři kurty a squash byl oficiálně prohlášen za sport.
 

V roce 1890 se objevila první zmínka o hře mimo školu Harrow a to v knize pod názvem The Badmin Sport and Pastimes. A dalších více než dvacet let na sebe nechala čekat první kniha o squashi jako takovém. Vyšla v roce 1901 a jejím autorem byl tenisový šampión Eustace Miles. O šest let později vzniká první národní asociace - United States Squash Racquets Association. V této době ovšem vládl kolem squashe chaos. Nebylo nejen dáno jak a čím, ale hlavně kde hrát. Rozměry hřiště se případ od případu lišily, na čemž troskotaly pokusy uspořádat nějaký squashový šampionát. Až o pár let později dochází k dohodě o rozměrech hřiště a za vzor slouží Bath klub v Londýně s rozměry kurtu 9, 75x 6, 4 m. V roce 1920 se hrál první profesionální squashový šampionát v Anglii.
 

A co u nás? První squashový kurt byl otevřen v polovině roku 1989 v hotelu Forum. Byl určen a využíván zejména zahraničními návštěvníky. Dlouho se tento druh sportu nesetkával s odezvou. Není proto divu, že Česká asociace squashe vznikla až v roce 1992. Nejdříve se zdálo, že i přes oficiální zastoupení bude squash sportem několika málo nadšenců. Potom se ale stal zázrak a všechno šlo ráz na ráz. Obliba rostla každým dnem, přibývali členové, kterým už samozřejmě nemohl stačit jediný pražský kurt.
 

Dynamický rozvoj squashe v České republice je v poměru k ostatním zemím bývalého bloku střední a východní Evropy výjimečný. Jestliže v roce 1993 jsme měli 10 kurtů, v roce 1997 jen 50, pak dnes (2006) jich je odhadem přes 500 v 170 sportcentrech. Proč odhadem? ČASQ je občanským sdružením, které sdružuje fyzické osoby a squashové kluby – nikoli squashová centra, a nezná jména a počet soukromých investorů v oblasti squashe, pokud ji tyto subjekty samy neosloví. Z toho důvodu jen obtížně naplňuje roli informátora a koordinátora squashového dění ve smyslu komerční aktivity center. Zasahovat do těchto aktivit není ani cílem ani zájmem ČASQ. V každém případě se ale velice často dostáváme do situace, kdy se stírá ostrá hranice centra – kluby a kdy komunikace mezi ČASQ a centry zejména ve smyslu výměny informací by byla oboustranně výhodná. Jednou z oblastí, kde lze najít společný zájem ČASQ a center je komunikace v odborné sportovní činnosti, kterou provozují.
 

registrovaných hráčů/hráček ....3.700
registrovaných hráčů/hráček - závodních ....2.100

Squash je vážným kandidátem na zařazení do programu Olympijských her. Světová federace se svými 154 členskými zeměmi a rovnoměrným zájmem ve všech světadílech je jednou z největších sportovních organizací. Squash byl v době konání Olympiády v Barceloně v roce 1992 velice blízko tomu, aby se stal olympijským sportem. Sám král Juan Carlos je náruživým hráčem i fanouškem a intenzivně podporoval zařazení squashe mezi nové sporty, které by připadaly v úvahu pro uvedení v olympijském programu. Tento nápad však upadl v zapomnění. Ačkoliv se Světová squashová federace (WSF) snaží sebevíc, neviděli jsme squash ani na Olympiádě v Athénách v roce 2004.

Nyní bych rád uvedl důvody, proč se squash dosud nestal olympijským sportem.

Důvod č. 1 - Světové hnutí až do nedávné minulosti nepostupovalo jednotně. Squash je relativně mladým sportem, dlouho teritoriálně omezeným především na bývalé britské kolonie a země britského společenství. Skutečný rozmach zaznamenal ve Velké Británii až v 60. letech, v dalších zemích ještě mnohem později. Vzhledem ke čtyřletému olympijskému cyklu tak uvažujme o 6. až 7. hrách, kde by squash mohl být jedním z olympijských sportů. Je kuriózní, že až do 80. let nikdo organizovaně neusiloval o začlenění squashe do rodiny olympijských sportů. Tento trend se změnil až nedávno.

Důvod č. 2 - Mezinárodní olympijský výbor se snaží omezit počet sportů, ne je přidávat. Je to v důsledku složité organizace při megalomanském počtu sportovců.

Důvod č. 3 - Squash dosud neprokázal, že může být komerčním přínosem. Splňuje celou řadu olympijských kritérií, hraje se například ve 122 zemích na 5 kontinentech, přesto je zde jeden nevyslovený aspekt, ve kterém pokulhává. Co přinese squash finančně? A právě zde má squashové hnutí slabé místo. Největší problém spočívá v tom, že squash není televizní sport. Nejde jenom o to, že míček je na obrazovce stěží vidět, ale televizní přenos hlavně zkresluje fyzickou náročnost squashe a nedokáže zachytit jeho dynamický náboj.

Největší zastánce vstupu squashe na olympijské hry - výkonný ředitel VSSRA Craig Brannd vytyčuje budoucí strategii zhruba takto:

a) WSF by měla ustanovit pracovní skupinu, která by organizovaně a cílevědomě usilovala o začlenění squashe mezi olympijské sporty.
b) snažit se popularizovat squash mezi světovou veřejnost a zvýšit jeho atraktivnost mezi mládeží
c) WSF by měla vést cílenou marketingovou kampaň za účelem podpory squashe jako olympijského sportu. Squash legend Jahangir Khan is confident that the sport has the credentials to be selected to join the programme for the 2012 Olympic Games this summer ...