Bejci

Lidské tělo je vyvinuto k pohybu a aktivitě. Většina vymožeností dnešní doby – automobily, televize, počítače, dálkové ovladače, výtahy – vede však k postupnému odstranění  tělesné námahy a pohybu z našeho života. Je to pohodlné a příjemné. Alespoň zpočátku. Do doby, než se zřetelně projeví důsledky na našem těle – svaly se promění v tukové zásoby, začnou bolet záda, klouby, nemůžeme vyjít do schodů, zadýcháme se, když musíme popoběhnout.

Celkový dobrý zdravotní stav – dobrou tělesnou kondici – by měly tvořit tři složky, jako je vytrvalost, která udržuje srdce a plíce v pořádku, svalová síla a pružnost, abyste zůstali ohební a pohybliví. Člověk v dobré kondici nejen vypadá, ale cítí se lépe. Bude mít odolnější srdce a lepší krevní oběh. Mít dobrou tělesnou kondici napomáhá ke snížení krevního tlaku a cholesterolu, kontrole váhy a snižování stresu, což dohromady minimalizuje nebezpečí vzniku vážných, zejména srdečních onemocnění.

Trénink tělesné zdatnosti

Tělesná zdatnost je dána aerobní zdatností, svalovou silou, pohyblivostí    a koordinací.Tělesnou zdatnost organismu je možné rozvíjet (trénovat) různým způsobem. Vzhledem k zásadním rozdílům tréninku s cílem maximálního sportovního výkonu a tréninku s cílem rozvoje a udržení optimálního zdraví rozlišujeme v současné době sportovně orientovanou zdatnost a zdravotně orientovanou zdatnost.

Sportovně orientovaná zdatnost respektuje specifické požadavky sportovních disciplín s potřebou rozvíjet ve vyšší  míře různé složky tělesné zdatnosti (př. svalová síla u vzpěračů, pohyblivost u gymnastů), s menším ohledem na zdravotní optimum organismu. Aby  byla minimalizována možnost zdravotního poškození organismu, vyžaduje takový trénink vysokou odbornost.

Zdravotně orientovaná zdatnost rozvíjí rovnoměrně všechny složky tělesné zdatnosti, přičemž respektuje věkové, pohlavní a zdravotní rozdíly jednotlivců. Rozvoj tohoto typu zdatnosti má pro organismus významný pozitivní vliv.

Tělesná zdatnost v pojetí celého organismu je dána aerobní zdatností (schopnost organismu zásobovat pracující sval i další tkáně kyslíkem), svalovou silou, pohyblivostí a koordinací. Každá tato složka má             pro celkovou zdatnost nezastupitelnou roli. (Vhodné pohybové aktivity uvádím v Tabulce 1)

Doporučení pro tělesnou aktivitu

Alespoň 30 minut tělesného pohybu v mírné intenzitě denně             (chůze 3 – 3,5 km/hod.,  rekreační sport,  práce  na zahradě apod.),  aktivity  v délce  10 minut  je možné sčítat (chůze do práce, nákupy, úklid). Pravidelná tělesná aktivita s vyšší zátěží alespoň 3x týdně 30 a více minut má vyšší zdravotní efekt. 

Součástí pohybového programu by měl být aerobní trénink (viz aerobní zdatnost), trénink svalové síly a trénink flexibility.

Doporučuje se cvičit v dopoledních hodinách, ale vzhledem k pracovním povinnostem si to může málokdo dovolit. Podle biorytmů je vhodné cvičení mezi 8 až 12 hodinou a 16 až 20 hodinou. 

Tabulka  1

Vhodné pohybové aktivity

Několik rad ke cvičení

·        pokuste se do svého každodenního režimu vpravit trochu cvičení

·        cvičte jen tolik, aby jste byli příjemně unaveni, ale zbytečně                 se nepřepínejte

·        začněte pomalu cvičit a postupně přidávejte

·        před vlastním cvičením si dejte „zahřívací kolo “, aby jste rozhýbali svaly

·        ke konci cvičení zvolněte tempo, abyste vychladli postupně. Nepřestaňte cvičit naráz.

·        po vydatném jídle si dejte dvě hodiny pauzu, než začnete cvičit

·        nepřekonávejte bolest, tělo si samo říká, že má dost

Optimální hodnot tepu při tréninku

Pro každý trénink je důležité rozmezí tepové frekvence, při níž je zajištěna optimální zátěž kardiovaskulárního systému. (Tabulka 2 - Hodnoty tepu při přiměřené zátěži)

Příliš vysoká zátěž může mít na organismus negativní vliv. Příliš nízká zátěž naopak nemá žádný tréninkový účinek a tím ani vliv na dobrou kondici a zdraví organismu.

Tabulka 2

Hodnoty tepu při přiměřené zátěži

V uvedené tabulce lehce zjistíte rozmezí své optimální tepové frekvence při tréninku. Začátečníci by se měli orientovat podle dolní hranice, pokročilí naopak podle horní hranice tepu. (Zdravý život, březen/ duben, 1999, Sport pro každý věk, s. 29)

Komentáře

Přispívat do diskuze mohou jen přihlášení uživatelé.

V diskuzi není zatím žádný příspěvek